Víte, že...

Příroda nám nadělila léky na všechny možné neduhy?

A to ve velmi praktickém balení. Využijte sílu zeleninových šťáv.

„Zní to téměř neuvěřitelně, ale je to pravda,“ píše léčitel Jean Carper v knize Food Pharmacy, tedy Léčba jídlem. „Nepatrné množství látek obsažených v mrkvi a jí podobných druzích zeleniny může vyléčit poškození buněk. Ty potom odolají náporu, který by jinak vedl k smrtícím zhoubným nádorům.“ Účinnou látkou jsou v tomto případě karotenoidy, které jsou obsažené nejen v mrkvi, ale ve všech oranžově žlutých a tmavozelených druzích zeleniny.

Červená řepa
Šťávu z červené řepy doporučují léčitelé míchat v poměru jedna ku jedné se šťávou mrkvovou a tuto směs opět smíchat ve stejném poměru s vodou. Denně vypitá půllitrová dávka takového koktejlu by měla dobře působit proti nejrůznějším krevním chorobám. Stejně tak se tento nápoj v rámci přírodní léčby doporučuje při všech formách rakoviny. V roce 1993 byla v americkém čtvrtletníku Folk Medicine Journal zveřejněna práce maďarského lékaře Alexandra Ferencziho. Ten zkoumal zvířata, jimž byly naočkovány zhoubné nádory a kterým byla k pití podávána právě řepná šťáva. Lékař zjistil, že po nějakém čase tato zvířata ztratila příznaky rakoviny a žila o dvacet procent déle než zvířata bez řepné terapie. Červená řepa má sice nízký obsah vitaminů, ale díky ostatním prvkům je právě ve zmíněné kombinaci s mrkví a vodou vhodná i při úpravě kyselosti organismu. Pomáhá odvádět zplodiny metabolismu, takže působí také proti dně, revmatismu a roztroušené skleróze. Její složky na sebe vážou i těžké kovy a vylučují je z těla ven. Barviva řepy zvyšují pevnost krevních kapilár, snižují tlak krve a uvolňují cévní sraženiny. Pravidelná konzumace řepy nebo její šťávy proto chrání před aterosklerózou, mozkovými příhodami, hypertenzí a chorobami cévního systému. Řepa kromě toho stimuluje činnost jater, žlučníku, žaludku a střev. Podle amerického léčitele Johna Heinermana se řepná šťáva doporučuje i pro nápravu škod způsobených na vnitřních orgánech přemírou pití alkoholu a užíváním drog.

Zkuste: Šťávu z jedné menší řepy smíchejte v mixéru s polovinou svazku petrželky, třemi listy hlávkového salátu, třemi malými mrkvemi a stroužkem česneku. Pijte jednu sklenici denně. Pozor, samotná neředěná řepná šťáva může být příliš silná, a tak ji raději míchejte s vodou.

Kedluben
Kromě bulv se s chutí pusťte i do listů – mají dvojnásobný obsah účinných látek! Kedluben se skvěle hodí pro všechny šetřící diety při ledvinových a srdečních chorobách. Léčitelé jej doporučují jako prevenci proti rakovině a spolu s kadeřávkem, otrubami, ořechy a kvasnicemi při nervových chorobách. Kedluben uvolňuje i ucpané dutiny a léčí hnisající jizvy – vnější potírání šťávou se v tomto případě kombinuje s jejím pitím.

Zkuste: Při přípravě šťávy přidejte i trochu vody a mrkev.

Celer
Výhod celeru si užívali už staří Egypťané. Přírodní léčitelé nedají dopustit zvláště na jeho účinky při léčbě dny a některých forem revmatismu. Denně půl litru šťávy z celeru a mrkve v poměru jedna ku jedné a půl litru šťávy ze zelí pomůže rozpustit kyselinu močovou a vyplavit ji z těla ven.
Pravidelná konzumace syrového celerového salátu nebo celerové a mrkvové šťávy je spolu s pojídáním otrub a oříšků lékem na nemocné nervy a deprese. Zastánci přírodní stravy totiž soudí, že naše nervová soustava je často poškozena pojídáním uměle připravované stravy, zbavené své původní energie, takže léčbu nervových poruch je dobré zahájit právě přechodem na nijak neupravovaná, čerstvá a přirozená jídla.
Celerová šťáva také upravuje hormonální systém a narušenou rovnováhu pohlavních hormonů, působí proti překyselení, migrénám, pálení žáhy, některým ekzémům a zahání nespavost. Někteří léčitelé ji doporučují i na zlepšení protialergických reakcí a snížení dětské hyperaktivity.
Neblaze proslulý anglický král Jindřich VIII. nám dává také jeden příklad použití celeru. Při svém nezdravém způsobu života a příšerné stravě (příliš mnoho bílého pečiva, vína, piva a masa) trpěl vyrážkami a trudovitostí. Bylinkář mu tedy doporučil, aby denně pil šálek šťávy z celerových stonků a listů. Jindřichova pleť se zázračně zlepšila (než si ji nezdravou výživou opět zkazil).

Zkuste: Celerovou šťávu z dužiny i řapíku se šťávou z mrkve, salátové okurky a mangoldu.

Petržel
Petrželové snítky jsou doporučovány na zlepšení obtíží s alergiemi, na celulitidu a problematickou pokožku. Před přípravou petrželové snítky řádně omyjte ve studené vodě a osušte.

Špenát
S česnekem a na cibulce je špenát určitě chutný, ale vyzkoušejte sílu jeho čerstvých listů, které můžete přidat do dalších zeleninových šťáv nebo jíst v salátu. Špenát je účinný při léčbě chudokrevnosti, ale také při srdeční nepravidelnosti a ledvinových poruchách. Podporuje tvorbu a vylučování trávicích šťáv i vyprazdňování střev, a je tedy doporučován při zácpě a hemoroidech. Tradičně se využívá při nervové vyčerpanosti, únavě a úzkosti. V boji proti rakovině patří mezi nejdoporučovanější zeleninu a milovat by ho měli zvláště kuřáci. Obsahuje totiž velmi mnoho karotenoidů. Analýza amerického ministerstva zemědělství ukázala, že syrový špenát obsahuje na 100 gramů hmotnosti 36 miligramů karotenoidů, zatímco karotka jen 14 miligramů. Špenát má také velké množství chlorofylu, který je dalším blokátorem vzniku rakoviny.

Zkuste: Proti únavě smíchejte šťávu špenátovou s rajčatovou a mrkvovou.

Zelí
Syrové zelí považují odborníci za nejzdravější potravinu vůbec. Ale pět lžic vařeného zelí k nedělnímu vepřovému vás nezachrání. Léčitelé například doporučují pít půl litru zelné šťávy denně při dně, při všech formách revmatismu a spolu s celerovou šťávou při artróze. Překyselenému žaludku nebo při pálení žáhy by měly pomoci dvě až tři deci šťávy denně. V literatuře se často uvádí příznivý vliv zelí při léčbě aterosklerózy, při špatném trávení a špatné činnosti střev. Zelí, které „čistí“ krev a mění metabolismus buněk, také působí omlazujícím dojmem na pleť i pokožku. Účinné bývá pití zelné šťávy při ledvinových chorobách a pro podporu lepšího vylučování odpadních látek. Tři deci zelné šťávy spolu s jedním decilitrem bramborové a mrkvové šťávy denně by měly údajně pomoci při léčbě dvanáctníkových a žaludečních vředů.
Francouzský léčitel Maurice Mességue se zmiňuje: „Přišla za mnou žena středního věku trpící chronickou bronchitidou. Poradil jsem jí, aby jedla co nejvíce zelí (třeba v polévce a salátech) a pila šťávu – a za dva měsíce byla zdravá.“ Léčitelé rovněž uvádějí, že zelí příznivě stimuluje tvorbu mikroflóry ve střevě.
Nejzajímavější je ale využití zelí v boji proti rakovině. Badatelé zastávají názor, že užitečné substance v této zelenině mohou působit proti zhoubnému bujení ve všech jeho stadiích – od blokace počátečního účinku rakovinné látky na buňku až po vliv na rychlost růstu nádorů. V polovině 70. let prováděl například americký lékař Saxon Graham výzkumy mezi 256 muži, kteří trpěli rakovinou tlustého střeva, a 783, kteří ji neměli. Zjistil, že u těch, kteří jedli denně zeleninu (především zelný salát, rajčata, kapustu, hlávkový salát, okurky, mrkev, růžičkovou kapustu, brokolici, tuřín a květák), se výrazně snížilo riziko vzniku tohoto typu rakoviny. Nejlepší výsledky byly prokázány právě při konzumaci zelí a kapusty.

Zkuste: Zelnou šťávu zkombinujte ve stejném poměru se šťávou z celeru, petrželky a potočnice. Z poloviny středně velké hlávky zelí byste měli získat asi jeden šálek šťávy, můžete namíchat zelí bílé a červené.

Okurky
Okurka výrazně odvodňuje, je močopudná, pomáhá ledvinám ředit kyseliny a vylučovat je z těla ven. Člověku, kterému špatně fungují ledviny, funguje špatně i srdce a trápí ho otoky. Pravidelná konzumace okurek zabraňuje vzniku ledvinových kamenů, a dokonce je údajně schopná některé z nich rozpustit. Okurky na sebe vážou také kyselinu močovou, takže by je měli často konzumovat lidé trpící zvýšenou kyselostí moče stejně jako ti, které trápí překyselení projevující se pálením žáhy, bolestí hlavy, vyrážkami na zádech a obličeji či zahleněním. Salát z okurek s citronem, cibulí a zastudena lisovaným olejem odstraňuje zácpu. Okurková šťáva je ceněna i proto, že snižuje krevní tlak – způsobuje to značný obsah draslíku. Americký léčitel Paul Bragg v časopise Natures Path (Cesta přírody) píše: „Své pokožce nemůžete dopřát nic výživnějšího než šťávu ze salátové okurky. Vlasy se začnou lesknout, tváře se projasní, očím dodáte jiskru, rtům barvu a chůzi lehkost.“

Zkuste: Doplňte okurkovou šťávu šťávou z petrželky a mrkve či řepy. Ale pozor, kupované okurky pořádně omyjte, očistěte kartáčkem a dosucha utřete.

Mrkev
V lidové medicíně se karotka používá proti nervozitě, astmatu, kožním onemocněním, jaterním chorobám i střevním zánětům. Hitem je ovšem v prevenci rakoviny – vyplývá to z mnoha výzkumů, které zkoumají vliv zeleniny na zhoubné bujení. Výzkumy prokazují, že karotenoidy zřejmě rozrušují rakovinotvorný mechanismus zhoubně se měnící buňky. Zvláště účinná je karotka v boji proti rakovině plic a slinivky břišní. Stejně tak pomáhá i proti další typické nemoci kuřáků – rakovině hrtanu. Výzkumníci v tomto případě doporučují pít půl šálku karotkové šťávy denně. Mrkev na sebe také váže těžké kovy a vylučuje je z organismu ven. Lidé, kteří žijí v průmyslových oblastech, by si proto měli mrkev dopřávat až pětkrát týdně. Syrová karotka také jednoznačně snižuje obsah cholesterolu v krvi. Je důležitá i při onemocněních tuberkulózou či dnou, při revmatických chorobách, překyselení organismu, bolestech hlavy, chorobách sliznic a pokožky.

Zkuste: Mrkvová šťáva se používá v kombinaci se šťávou z červené řepy nebo celerovou šťávou, a to v poměru tři díly mrkve a jeden díl jiného džusu. Výsledek se pak ředí vlažnou vodou v poměru jedna ku jedné. Na unavené oči si smíchejte denně šťávu z listové zeleniny a mrkve v poměru jedna ku jedné. Zkusit můžete i tento recept: Do šťávy ze dvou velkých mrkví a menší červené řepy přidejte půl šálku smetany a půl lžičky medu a vanilkové tresti a šlehejte dvě minuty.

Jak to udělat
K pořádnému odšťavnění nejlépe využijete kvalitní odšťavňovač. Vyberte si ale takový, který umožní přidávat do šťávy také dužinu, protože i vláknina je ve stravě nezbytná a dá do správného pohybu vaše střeva. Pokud chcete dužinu oddělovat, můžete ji využít kupříkladu na pleťové masky nebo jako přídavek do běžných salátů. Před přípravou zeleninu omyjte a odrhněte kartáčkem. Při nákupu buď hledejte produkty biopěstitelů a ekologických farem, nebo preferujte zeleninu z vlastní zahrádky.